Jód a štítná žláza

Jód a štítná žláza – doplňky stravy pro normální funkci štítné žlázy a metabolismus

Hledáte jód pro podporu normální funkce štítné žlázy? Jód je stopový prvek nezbytný pro tvorbu hormonů štítné žlázy – tyroxinu (T4) a trijodtyroninu (T3) –, které regulují metabolismus, tělesnou teplotu, srdeční frekvenci, energetický výdej a správný vývoj mozku plodu. Česká republika a Slovensko patří historicky mezi oblasti s přirozeně nízkým obsahem jódu v půdě a vodě. Přesto suplementace jódu není vhodná pro každého – při onemocnění štítné žlázy, autoimunitní tyreoiditidě nebo hypertyreóze může být kontraindikována.

Všechny produkty jsou vyrobeny v souladu s platnou legislativou EU a splňují požadavky Nařízení ES č. 1924/2006. Doručujeme po celé ČR i SR.

⚠ Doplňky stravy nejsou náhradou léčby onemocnění štítné žlázy. Nepřekračujte doporučenou denní dávku – maximální denní příjem jódu je dle EFSA 600 µg/den. Při diagnostikovaném onemocnění štítné žlázy (hypothyreóza, hypertyreóza, Hashimotova thyreoiditida, Gravesova choroba) se před zahájením suplementace jódu vždy poraďte s endokrinologem nebo lékařem.

Nejprodávanější

Řazení produktů

1 položek celkem

Cena

11091110
111091110

Značky

Položek k zobrazení: 1

Výpis produktů

alfaomega jod 30 kapsli
Bonusový program
1 109 Kč

Cítíte se nevysvětlitelně unavení, přibíráte nebo máte suchou pokožku? Tyto příznaky mohou...

968

Ovládací prvky výpisu

1 položek celkem

Proč je jód nezbytný a proč ho Čechům a Slovákům přirozeně chybí?

Jód je stopový prvek s jedinečnou a nenahraditelnou rolí: je stavební složkou hormonů štítné žlázy – tyroxinu T4 (4 atomy jódu) a trijodtyroninu T3 (3 atomy jódu). Tyto hormony regulují bazální metabolismus, tělesnou teplotu, srdeční frekvenci, energetický výdej a – zejména během těhotenství a prvních dvou let života – vývoj mozku a nervového systému. Nedostatek jódu v těhotenství je celosvětově nejčastější preventabilní příčinou kognitivního postižení dítěte.

Česká republika a Slovensko patří historicky mezi oblastí s přirozeně nízkým obsahem jódu v půdě a vodě – jde o vnitrozemské země daleko od moře, hlavního přirozeného zdroje jódu. Jodizace kuchyňské soli zavedená v 50. letech výrazně snížila prevalenci strumy a deficitu jódu, nicméně moderní trendy (nižší konzumace soli, omezení zpracovaných potravin, veganské stravování bez mořských produktů) opět zvyšují riziko suboptimálního příjmu jódu u části populace.

⚠ Důležité upozornění: Suplementace jódem není vhodná pro každého. Pokud máte diagnostikované onemocnění štítné žlázy nebo se léčíte hormony štítné žlázy (Euthyrox, Letrox), konzultujte suplementaci jódem s endokrinologem nebo lékařem před zahájením užívání jakéhokoli přípravku z této kategorie.

Schválená zdravotní tvrzení jódu dle EFSA

✓ přispívá k normální funkci štítné žlázy

✓ přispívá k normální produkci hormonů štítné žlázy

✓ přispívá k normální energetické přeměně

✓ přispívá k normální funkci nervového systému

✓ přispívá k normální psychické funkci

✓ přispívá k normálnímu stavu kůže

✓ přispívá k normálnímu růstu dětí

Dle Nařízení ES č. 1924/2006. NRV: 150 µg/den. Maximální bezpečný příjem dle EFSA: 600 µg/den.

Pro koho je suplementace jódem vhodná?

✅ Vhodné pro:

Zdravé dospělé s nízkým příjmem jódu – osoby nekonzumující jodizovanou sůl, mořské ryby nebo mořské plody

Vegani a vegetariáni – mořské produkty jsou hlavním přirozeným zdrojem jódu; rostlinná strava je na jód přirozeně chudá (s výjimkou mořských řas)

Těhotné ženy – potřeba jódu se v těhotenství zvyšuje na 200–250 µg/den; deficit má přímé dopady na vývoj mozku plodu

Kojící ženy – jód přechází do mateřského mléka; dostatečný příjem zajišťuje správný vývoj štítné žlázy a mozku kojence

⚠ Nevhodné nebo podmíněné – vždy konzultujte s lékařem:

Hypertyreóza (Gravesova choroba, toxická nodózní struma) – nadbytek jódu může zhoršit nadměrnou produkci hormonů

Hashimotova tyreoiditida – autoimunitní zánět štítné žlázy; nadměrný příjem jódu může u geneticky predisponovaných osob zhoršit autoimunitní reakci

Léčba radioaktivním jódem – suplementace jódem ovlivňuje výsledky léčby

Léčba hormony štítné žlázy (levothyroxin – Euthyrox, Letrox) – suplementace jódu může ovlivnit dávkování léků; informujte svého endokrinologa

Jód a těhotenství – proč je tak kritický?

Jód je během těhotenství zvláště důležitý ze dvou důvodů: za prvé, plod závisí na hormonech štítné žlázy matky v prvním trimestru, kdy ještě nemá vlastní funkční štítnou žlázu. Za druhé, od druhého trimestru produkuje plod vlastní hormony štítné žlázy – k tomu potřebuje dostatečný přísun jódu z krevního oběhu matky.

WHO, UNICEF a Mezinárodní rada pro kontrolu jódových deficitů (ICCIDD) doporučují těhotným ženám 250 µg jódu denně. Mírný deficit jódu v těhotenství, dříve považovaný za bezproblémový, je dnes spojován s nižším IQ dítěte a horšími výsledky v kognitivních testech (Bath et al., Lancet, 2013). Prenatální vitamín by proto měl vždy obsahovat jód – nebo by měl být jód doplněn separátně.

Přirozené zdroje jódu v potravě

Mořské ryby a plody moře – treska, losos, makrela, krevety (100–300 µg/100 g)

Mořské řasy – kelp, nori, wakame; obsah jódu je velmi variabilní (10–8 000 µg/100 g); při konzumaci řas hrozí riziko nadměrného příjmu jódu

Mléčné výrobky – mléko, jogurt, sýr (50–150 µg/100 g v závislosti na krmení dojnic)

Vejce – přibližně 25–50 µg/vejce

Jodizovaná kuchyňská sůl – 20–25 µg jódu/g soli; při konzumaci 5 g soli denně = 100–125 µg jódu; nicméně WHO doporučuje omezit příjem soli na max. 5 g/den z kardiovaskulárních důvodů

Odborné studie a publikace

Bath, S.C. et al. (2013). Effect of inadequate iodine status in UK pregnant women on cognitive outcomes in their children. Lancet, 382(9889):331–337. — Prospektivní studie dokumentující vliv mírného deficitu jódu v těhotenství na kognitivní schopnosti dětí.
EFSA Panel on Dietetic Products (2014). Scientific Opinion on Dietary Reference Values for iodine. EFSA Journal, 12(5):3660. — Referenční hodnoty příjmu jódu a bezpečné horní hranice dle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin.
Leung, A.M. et al. (2011). Iodine status and thyroid function of Boston-area vegetarians and vegans. Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism, 96(8):E1303–E1307. — Dokumentace výrazně nižšího příjmu jódu u veganů oproti omniorům.
Zimmermann, M.B. (2009). Iodine deficiency. Endocrine Reviews, 30(4):376–408. — Komplexní přehled deficitu jódu, jeho epidemiologie, důsledků a prevence.

Dostupnost v ČR a SR: Produkty SENZA Medical doručujeme po celé České republice i Slovenské republice. Zákaznická podpora: +420 601 280 223 · info@senzamedical.cz. Ceny v CZK i EUR.

Nejčastější dotazy

Proč je jód tak důležitý pro štítnou žlázu?
Jód je stavební složkou hormonů štítné žlázy – tyroxinu T4 (4 atomy jódu) a T3 (3 atomy jódu). Tyto hormony regulují metabolismus, tělesnou teplotu, srdeční frekvenci a energetický výdej. Bez jódu nemůže štítná žláza produkovat dostatek hormonů – vzniká hypothyreóza nebo struma.
Pro koho je suplementace jódem vhodná a pro koho nevhodná?
Vhodná pro zdravé dospělé s nízkým příjmem jódu, vegany a vegetariány, těhotné a kojící ženy. Nevhodná nebo podmíněná pro osoby s hypertyreózou (Gravesova choroba), Hashimotovou tyreoiditidou, nodózní strumou nebo při léčbě levothyroxinem. Vždy konzultujte s endokrinologem nebo lékařem.
Jaká je doporučená denní dávka jódu?
NRV dle EU: 150 µg/den pro dospělé. Těhotné: 200–250 µg/den (WHO doporučuje 250 µg). Kojící: 200 µg/den. Maximální bezpečný příjem dle EFSA: 600 µg/den. Průměrný příjem z české a slovenské stravy s jodizovanou solí: přibližně 100–150 µg/den.
Jaké jsou příznaky nedostatku jódu?
Únava, přibývání na váze, pocit chladu, zpomalený metabolismus, suchá kůže, vypadávání vlasů, zhoršená koncentrace a paměť, zvětšená štítná žláza (struma). U těhotných žen deficit jódu narušuje vývoj mozku plodu. Diagnóza: krevní test TSH, fT4 a test vylučování jódu v moči.
Může nadměrný příjem jódu uškodit?
Ano. Přebytek jódu může způsobit Wolff-Chaikoffův efekt (přechodná inhibice syntézy hormonů → hypothyreóza) nebo naopak hypertyreózu – zejména u osob s preexistujícím onemocněním. Může také spustit Hashimotovu tyreoiditidu u geneticky predisponovaných osob. Nikdy nepřekračujte maximální denní příjem 600 µg/den dle EFSA.

Prozkoumejte také

⚠ Zákonné upozornění (Směrnice 2002/46/ES, Nařízení ES č. 1924/2006): Produkty v této kategorii jsou doplňky stravy. Nejsou léčivými přípravky a nejsou určeny k diagnostice, léčbě ani prevenci onemocnění štítné žlázy. Maximální bezpečný denní příjem jódu je dle EFSA 600 µg/den pro dospělé. Nepřekračujte doporučenou denní dávku. Uchovávejte mimo dosah dětí. Při jakémkoli diagnostikovaném onemocnění štítné žlázy (hypothyreóza, hypertyreóza, Hashimotova tyreoiditida, Gravesova choroba, nodózní struma, rakovina štítné žlázy), při léčbě levothyroxinem, tyreostatiky nebo radioaktivním jódem se před zahájením suplementace jódu vždy poraďte s endokrinologem. Mořské řasy jako zdroj jódu mají extrémně variabilní obsah (10–8 000 µg/100 g) – nekontrolovatelná suplementace přes mořské řasy může vést k toxickému příjmu jódu. Těhotné a kojící ženy konzultujte výběr a dávkování s gynekologem nebo pediatrem.