Jód a štítná žláza
Jód a štítná žláza – doplňky stravy pro normální činnost štítné žlázy a energetický metabolismus
Jód je stopový prvek nezbytný pro tvorbu hormonů štítné žlázy – tyroxinu (T4) a trijodtyroninu (T3). Jód přispívá k normální tvorbě hormonů štítné žlázy a k normální činnosti štítné žlázy, dále k normálnímu energetickému metabolismu, k normální činnosti nervové soustavy, k normálním rozpoznávacím funkcím a k udržení normálního stavu pokožky. Referenční hodnota příjmu je 150 µg denně; Česká republika i Slovensko přitom patří mezi oblasti s přirozeně nízkým obsahem jódu v půdě a vodě.
Suplementace jódem ale není vhodná pro každého. Při onemocnění štítné žlázy, autoimunitní tyreoiditidě nebo hypertyreóze může být kontraindikována – podrobnosti najdete pod výpisem produktů. Doručujeme po celé ČR i SR.
⚠ Doplňky stravy nejsou náhradou léčby onemocnění štítné žlázy. Nepřekračujte doporučenou denní dávku – horní bezpečná hranice příjmu jódu je dle EFSA 600 µg/den pro dospělé. Při diagnostikovaném onemocnění štítné žlázy (hypotyreóza, hypertyreóza, Hashimotova tyreoiditida, Gravesova choroba) se před zahájením suplementace jódu vždy poraďte s endokrinologem nebo lékařem.
Řazení produktů
Značky
Výpis produktů
Jod přispívá k normální tvorbě hormonů štítné žlázy a k normální činnosti štítné žlázy. AO Vita...
Ovládací prvky výpisu
Proč je jód nezbytný a proč ho Čechům a Slovákům přirozeně chybí?
Jód je stopový prvek s jedinečnou a nenahraditelnou rolí: je stavební složkou hormonů štítné žlázy – tyroxinu T4 (4 atomy jódu) a trijodtyroninu T3 (3 atomy jódu). Tyto hormony regulují bazální metabolismus, tělesnou teplotu, srdeční frekvenci, energetický výdej a – zejména během těhotenství a prvních dvou let života – vývoj mozku a nervového systému. Nedostatek jódu v těhotenství patří celosvětově mezi nejčastější preventabilní příčiny kognitivního postižení dítěte.
Česká republika a Slovensko patří historicky mezi oblasti s přirozeně nízkým obsahem jódu v půdě a vodě – jde o vnitrozemské země daleko od moře, hlavního přirozeného zdroje jódu. Jodizace kuchyňské soli výrazně snížila prevalenci strumy a deficitu jódu, nicméně moderní trendy (nižší konzumace soli, omezení zpracovaných potravin, veganské stravování bez mořských produktů) opět zvyšují riziko suboptimálního příjmu jódu u části populace.
⚠ Důležité upozornění: Suplementace jódem není vhodná pro každého. Pokud máte diagnostikované onemocnění štítné žlázy nebo užíváte hormony štítné žlázy, konzultujte suplementaci jódem s endokrinologem nebo lékařem před zahájením užívání jakéhokoli přípravku z této kategorie.
Schválená zdravotní tvrzení jódu
✓ Jód přispívá k normální tvorbě hormonů štítné žlázy a k normální činnosti štítné žlázy
✓ Jód přispívá k normálnímu energetickému metabolismu
✓ Jód přispívá k normální činnosti nervové soustavy
✓ Jód přispívá k normálním rozpoznávacím funkcím
✓ Jód přispívá k udržení normálního stavu pokožky
Znění dle přílohy nařízení Komise (EU) č. 432/2012. Tvrzení smí být použito pouze u potravin, které jsou přinejmenším zdrojem jódu, tedy obsahují alespoň 15 % referenční hodnoty příjmu v denní dávce. Samostatně je schváleno také tvrzení „jód přispívá k normálnímu růstu dětí" (čl. 14 nařízení ES č. 1924/2006). Referenční hodnota příjmu: 150 µg/den. Horní bezpečná hranice příjmu dle EFSA: 600 µg/den pro dospělé.
Pro koho je suplementace jódem vhodná?
✅ Vhodné pro:
✓ Zdravé dospělé s nízkým příjmem jódu – osoby nekonzumující jodizovanou sůl, mořské ryby ani mořské plody
✓ Vegany a vegetariány – mořské produkty jsou hlavním přirozeným zdrojem jódu; rostlinná strava je na jód přirozeně chudá (s výjimkou mořských řas)
✓ Těhotné ženy – potřeba jódu se v těhotenství zvyšuje na 200–250 µg/den; po konzultaci s gynekologem
✓ Kojící ženy – jód přechází do mateřského mléka; po konzultaci s lékařem
⚠ Nevhodné nebo podmíněné – vždy konzultujte s lékařem:
✗ Hypertyreóza (Gravesova choroba, toxická nodózní struma)
✗ Hashimotova tyreoiditida – autoimunitní zánět štítné žlázy
✗ Léčba radioaktivním jódem
✗ Léčba hormony štítné žlázy nebo tyreostatiky – informujte svého endokrinologa
Jód a těhotenství
Jód je během těhotenství zvláště důležitý ze dvou důvodů: za prvé, plod závisí na hormonech štítné žlázy matky v prvním trimestru, kdy ještě nemá vlastní funkční štítnou žlázu. Za druhé, od druhého trimestru produkuje plod vlastní hormony štítné žlázy – k tomu potřebuje dostatečný přísun jódu z krevního oběhu matky.
WHO doporučuje těhotným ženám 250 µg jódu denně (EFSA uvádí adekvátní příjem 200 µg/den). Mírný deficit jódu v těhotenství, dříve považovaný za bezproblémový, je dnes spojován s horšími výsledky dětí v kognitivních testech (Bath et al., Lancet, 2013). Výběr a dávkování jódu v těhotenství vždy konzultujte s gynekologem.
Přirozené zdroje jódu v potravě
✓ Mořské ryby a plody moře – treska, losos, makrela, krevety
✓ Mořské řasy – kelp, nori, wakame; obsah jódu je extrémně variabilní, u řas proto hrozí riziko nadměrného příjmu
✓ Mléčné výrobky – mléko, jogurt, sýr (obsah kolísá podle krmení dojnic)
✓ Vejce
✓ Jodizovaná kuchyňská sůl – hlavní zdroj jódu v české a slovenské stravě; WHO zároveň doporučuje omezit příjem soli na max. 5 g denně, takže sůl sama o sobě potřebu nepokryje vždy
📖 Chcete vědět víc o štítné žláze? Přečtěte si podrobný průvodce Štítná žláza: příznaky poruchy, role jódu a jak podpořit její funkci – najdete v něm přehled příznaků, rozdíl mezi hypotyreózou a hypertyreózou i to, jaké krevní testy si nechat udělat.
Odborné studie a publikace
Dostupnost v ČR a SR: Produkty SENZA Medical doručujeme po celé České republice i Slovenské republice. Zákaznická podpora: +420 601 280 223 · info@senzamedical.cz. Ceny v CZK i EUR.
Nejčastější dotazy
Proč je jód tak důležitý pro štítnou žlázu?
Pro koho je suplementace jódem vhodná a pro koho nevhodná?
Jaká je doporučená denní dávka jódu?
Jaké jsou příznaky nedostatku jódu?
Může nadměrný příjem jódu uškodit?
Prozkoumejte také
