Cholesterol se měří v rámci lipidogramu, tedy vyšetření tuků v krvi, a na výsledku najdete obvykle čtyři hodnoty: celkový cholesterol, LDL a HDL cholesterol a triglyceridy. Jaké jsou normální hodnoty cholesterolu, jak číst tabulku, proč se LDL hodnotí podle rizika a ne podle normy, jak je to u dětí a co znamená cholesterol 6, 7 nebo 8 mmol/l? Hodnoty v článku jsou orientační – výsledek vždy hodnotí lékař spolu s vaším zdravotním stavem.
Jaké jsou normální hodnoty cholesterolu?
U dospělého bývá celkový cholesterol do 5,0 mmol/l, LDL („zlý“) cholesterol do 3,0 mmol/l, HDL („hodný“) cholesterol nad 1,0 mmol/l u mužů a nad 1,2 mmol/l u žen a triglyceridy do 1,7 mmol/l. Přesné rozmezí určuje laboratoř a je uvedeno na výsledku. Hranice 3,0 mmol/l pro LDL ale platí jen pro člověka s nízkým rizikem srdečně-cévních onemocnění. Lidé s vyšším rizikem mají podle evropských doporučení cílovou hodnotu nižší: pod 2,6, pod 1,8, nebo dokonce pod 1,4 mmol/l. Které číslo platí pro vás, určí lékař.
Co je cholesterol: LDL, HDL a triglyceridy
Cholesterol je tuková látka, kterou tělo potřebuje ke stavbě buněčných membrán a k tvorbě některých hormonů, vitamínu D a žlučových kyselin. Většinu si ho vyrobí samo, hlavně v játrech; menší část přijímá potravou.
V krvi se cholesterol nerozpouští, a proto ho přenášejí bílkovinné částice, tzv. lipoproteiny. Na výsledku lipidogramu je obvykle najdete takto:
- Celkový cholesterol – součet cholesterolu ve všech lipoproteinech.
- LDL cholesterol („zlý“) – cholesterol, který se může ukládat do stěn tepen a podílet se na vzniku aterosklerózy. Je hlavním cílem léčby.
- HDL cholesterol („hodný“) – cholesterol přenášený z tkání zpět do jater.
- Triglyceridy (na výsledku často triacylglyceroly) – tuky, které slouží jako zdroj energie a rychle reagují na jídlo a alkohol.
Cholesterol hodnoty – tabulka
Referenční meze dospělých podle laboratorní příručky české laboratoře Unilabs (aktualizace leden 2025). Jiné laboratoře mohou mít mírně odlišná rozmezí – rozhoduje to, které je vytištěné na vašem výsledku.
| Ukazatel | Referenční rozmezí (dospělí) | Poznámka |
|---|---|---|
| Celkový cholesterol | 2,9–5,0 mmol/l | od 15 let |
| LDL cholesterol | 1,20–3,00 mmol/l | horní mez platí pro nízké riziko – viz cílové hodnoty níže |
| HDL cholesterol | muži 1,0–2,1 mmol/l ženy 1,2–2,7 mmol/l |
nízký HDL bývá spojen s vyšším rizikem |
| Triglyceridy | 0,45–1,70 mmol/l | od 15 let; stoupají po jídle a alkoholu |
| Non-HDL cholesterol | pod 3,8 mmol/l | vypočítaná hodnota: celkový − HDL |
| Apolipoprotein B | 0,50–1,00 g/l | měří se jen na vyžádání lékaře |
| Lipoprotein(a) | pod 0,30 g/l | z velké části dán geneticky |
LDL cholesterol: norma a cílová hodnota
U LDL cholesterolu nestačí podívat se, jestli je výsledek „v normě“. Laboratorní mez 3,0 mmol/l odpovídá člověku s nízkým rizikem. Evropská kardiologická a aterosklerotická společnost (ESC/EAS) stanovuje cílové hodnoty LDL podle celkového rizika srdečně-cévních onemocnění – čím vyšší riziko, tím nižší LDL je žádoucí. Doporučení z roku 2019 tyto cíle stanovila a aktualizace z roku 2025 je ponechala beze změny:
| Riziko | Kdo sem typicky patří | Cílová hodnota LDL |
|---|---|---|
| Nízké | zdravý člověk bez rizikových faktorů | pod 3,0 mmol/l |
| Střední | mladší lidé s krátce trvající cukrovkou bez dalších rizik; střední odhad rizika | pod 2,6 mmol/l |
| Vysoké | výrazně zvýšený jeden rizikový faktor (celkový cholesterol nad 8 mmol/l, LDL nad 4,9 mmol/l, tlak 180/110 a víc), familiární hypercholesterolemie, dlouholetá cukrovka, středně snížená funkce ledvin | pod 1,8 mmol/l a pokles alespoň o 50 % |
| Velmi vysoké | prodělaný infarkt, mozková příhoda, onemocnění tepen dolních končetin, cukrovka s poškozením orgánů, závažné onemocnění ledvin | pod 1,4 mmol/l a pokles alespoň o 50 % |
Riziko u lidí bez prodělaného srdečně-cévního onemocnění odhaduje lékař pomocí tabulek SCORE2 (u lidí od 70 let SCORE2-OP), které zohledňují věk, pohlaví, kouření, krevní tlak a cholesterol. Aktualizace z roku 2025 doplnila i faktory, které mohou riziko zvýšit o kategorii – například výskyt předčasného srdečně-cévního onemocnění v rodině, zvýšený lipoprotein(a) nebo trvale zvýšené hs-CRP nad 2 mg/l.
Hodnoty cholesterolu podle věku a u dětí
U dospělých se normy podle věku nemění. Laboratoře uvádějí od 15 let stejné rozmezí a cílová hodnota LDL se neřídí věkem, ale celkovým rizikem. Věk se v něm ale odráží: se stoupajícím věkem riziko roste, a tak lékař u staršího člověka se stejným cholesterolem často doporučí přísnější cíl.
U dětí a dospívajících jsou hodnoty nižší a rozmezí se liší podle věku. Široce používané hranice amerického odborného panelu NHLBI (2011), převedené na mmol/l:
| Ukazatel (děti a dospívající) | Přijatelné | Hraniční | Vysoké |
|---|---|---|---|
| Celkový cholesterol | pod 4,4 mmol/l | 4,4–5,1 mmol/l | 5,2 mmol/l a víc |
| LDL cholesterol | pod 2,8 mmol/l | 2,8–3,3 mmol/l | 3,4 mmol/l a víc |
| Non-HDL cholesterol | pod 3,1 mmol/l | 3,1–3,7 mmol/l | 3,8 mmol/l a víc |
| HDL cholesterol | nad 1,2 mmol/l | 1,0–1,2 mmol/l | pod 1,0 mmol/l je nízký |
| Triglyceridy 0–9 let | pod 0,85 mmol/l | 0,85–1,1 mmol/l | 1,1 mmol/l a víc |
| Triglyceridy 10–19 let | pod 1,0 mmol/l | 1,0–1,5 mmol/l | 1,5 mmol/l a víc |
Během puberty může celkový i LDL cholesterol dočasně klesnout o 10–20 % i víc, proto se u dospívajících výsledek hodnotí opatrně. Vysoký cholesterol u dítěte je nejčastěji důvodem pomýšlet na familiární hypercholesterolemii a vyšetřit i rodiče.
Cholesterol 6, 7 nebo 8 mmol/l: co to znamená
Celkový cholesterol nad 5,0 mmol/l je nad laboratorní normou. Samotné číslo celkového cholesterolu ale pro rozhodnutí o léčbě nestačí – lékař se dívá hlavně na LDL cholesterol a na celkové riziko.
- Celkový cholesterol 5–6 mmol/l – mírné zvýšení, velmi časté. U člověka s nízkým rizikem se obvykle začíná úpravou životního stylu.
- Celkový cholesterol 6–8 mmol/l – výraznější zvýšení. O tom, zda stačí životní styl, nebo jsou potřeba léky, rozhoduje lékař podle LDL a rizika.
- Celkový cholesterol nad 8 mmol/l nebo LDL nad 4,9 mmol/l – podle evropských doporučení samo o sobě vysoké riziko. Takové hodnoty mohou ukazovat na familiární hypercholesterolemii.
HDL cholesterol
HDL cholesterol se hodnotí opačně než LDL: problémem je spíš nízká hodnota. Laboratoře uvádějí jako spodní mez obvykle 1,0 mmol/l u mužů a 1,2 mmol/l u žen. Nízký HDL bývá spojen s nadváhou, kouřením, nedostatkem pohybu a cukrovkou a často jde ruku v ruce se zvýšenými triglyceridy.
Vysoký HDL ale nevyrovná vysoký LDL – léčba se řídí hodnotou LDL a celkovým rizikem, ne poměrem obou čísel.
Triglyceridy
Triglyceridy jsou u dospělých v normě obvykle do 1,7 mmol/l. Evropská doporučení považují za zvýšené hodnoty nad 2,3 mmol/l. Stoupají po jídle, po alkoholu a při nadváze, cukrovce nebo nedostatku pohybu; zvýšené bývají často u ztučnělých jater. Velmi vysoké triglyceridy zvyšují riziko akutního zánětu slinivky břišní a vyžadují lékařské řešení.
Non-HDL, aterogenní index a lipoprotein(a)
Na některých výsledcích najdete i další položky:
- Non-HDL cholesterol – celkový cholesterol minus HDL. Zahrnuje všechny lipoproteiny, které se mohou ukládat do tepen. Laboratoře uvádějí horní mez kolem 3,8 mmol/l. Hodí se zvlášť při vysokých triglyceridech, kdy je výpočet LDL méně přesný.
- Aterogenní index plazmy (AIP) – logaritmus poměru triglyceridů a HDL cholesterolu, jehož použití v Česku rozpracovala M. Dobiášová. Orientačně: −0,3 až 0,1 nízké riziko, 0,1–0,24 střední, nad 0,24 vysoké. Je to doplňkový ukazatel, cílové hodnoty léčby se podle něj nestanovují.
- Lipoprotein(a) – zvláštní lipoprotein, jehož hladina je z více než 90 % dána geneticky a během života se mění jen málo. Evropská doporučení radí změřit ho alespoň jednou v dospělosti. Za klinicky významnou považují hodnotu nad 50 mg/dl, tj. asi 0,5 g/l nebo 105 nmol/l. Zvýšený lipoprotein(a) zvyšuje celkové riziko, a lékař proto může doporučit přísnější cíl pro LDL.
- Apolipoprotein B – počítá částice, které nesou „zlý“ cholesterol. Lékař ho měří hlavně u lidí s vysokými triglyceridy, cukrovkou nebo obezitou.
Vysoký cholesterol: příčiny
hodně nasycených tuků (tučné maso, uzeniny, máslo, sádlo, kokosový a palmový tuk) a málo vlákniny
zvyšují LDL a triglyceridy a snižují HDL
familiární hypercholesterolemie a vysoký lipoprotein(a)
častá a snadno přehlédnutelná příčina zvýšeného cholesterolu
cukrovka, onemocnění ledvin nebo jater a žlučových cest
například některé léky na psychiku, imunosupresiva nebo kortikoidy
Pokud lékař najde vyšší cholesterol, obvykle nejdřív vyloučí příčiny, které se dají řešit přímo, například sníženou funkci štítné žlázy.
Familiární hypercholesterolemie
Familiární hypercholesterolemie (FH) je dědičná porucha, při které játra nedokážou dostatečně odstraňovat LDL cholesterol z krve. LDL je proto vysoký od narození a tepny jsou mu vystavené desítky let. Podle českých údajů z národního projektu MedPed ji má zhruba jeden člověk z 250, tedy asi 40 000 lidí v Česku. V roce 2016 jich bylo diagnostikováno jen 17 %.
Na FH je potřeba pomýšlet, když:
- je LDL cholesterol nad 4,9 mmol/l (u dětí výrazně nad hranicemi pro jejich věk),
- někdo z blízkých příbuzných prodělal infarkt nebo mozkovou příhodu v mladém věku,
- v rodině se vyskytuje velmi vysoký cholesterol.
Pokud se FH potvrdí, vyplatí se vyšetřit i rodiče, sourozence a děti. Léčba zahájená včas výrazně snižuje riziko infarktu.
Kdy a jak se cholesterol měří
Lipidogram je v Česku součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře: při vstupní prohlídce, ve 25 a 30 letech, potom každé 4 roky a od 40 let každé 2 roky. U dětí se měří při preventivní prohlídce v 5 a 13 letech, pokud se v rodině vyskytují vysoké tuky v krvi, srdeční onemocnění nebo cévní mozková příhoda do 55 let.
Jak snížit cholesterol
Postup vždy určuje lékař podle hodnoty LDL a celkového rizika. Základem je ale u každého životní styl:
- 1Méně nasycených tukůOmezte tučné maso, uzeniny, máslo, smetanu a výrobky s kokosovým nebo palmovým tukem. Nahraďte je rostlinnými oleji, rybami, ořechy a luštěninami.
- 2Více vlákninyZelenina, ovoce, luštěniny, ovesné vločky a celozrnné výrobky. Rozpustná vláknina z ovsa a ječmene (beta-glukany) má v EU schválené tvrzení, že snižuje hladinu cholesterolu v krvi; účinku se dosahuje při příjmu 3 g beta-glukanů denně.
- 3Pravidelný pohybSnižuje triglyceridy, zvyšuje HDL a pomáhá s hmotností.
- 4Nekouřit a omezit alkoholKouření je jeden z nejsilnějších rizikových faktorů; alkohol zvyšuje triglyceridy.
- 5Zhubnout při nadvázeÚbytek hmotnosti snižuje LDL i triglyceridy.
Léky. Pokud životní styl nestačí nebo je riziko vysoké, lékař předepíše léky. Nejčastěji jde o statiny, k nimž lze přidat ezetimib, kyselinu bempedoovou nebo u vybraných pacientů injekční léky (inhibitory PCSK9). O léčbě rozhoduje lékař; léky nikdy nevysazujte bez porady s ním.
📚 Odborné zdroje a literatura
- Mach F., Baigent C., Catapano A.L. a kol. (2020): 2019 ESC/EAS Guidelines for the management of dyslipidaemias: lipid modification to reduce cardiovascular risk. European Heart Journal, 41, 111–188.
- Mach F., Koskinas K.C., Roeters van Lennep J.E. a kol. (2025): 2025 Focused Update of the 2019 ESC/EAS Guidelines for the management of dyslipidaemias. European Heart Journal. DOI 10.1093/eurheartj/ehaf190
- Kronenberg F., Mora S., Stroes E.S.G. a kol. (2022): Lipoprotein(a) in atherosclerotic cardiovascular disease and aortic stenosis: a European Atherosclerosis Society consensus statement. European Heart Journal. DOI 10.1093/eurheartj/ehac361
- Nordestgaard B.G., Langsted A., Mora S. a kol. (2016): Fasting is not routinely required for determination of a lipid profile. Joint consensus statement EAS a EFLM. European Heart Journal.
- Expert Panel on Integrated Guidelines for Cardiovascular Health and Risk Reduction in Children and Adolescents, NHLBI (2011): souhrn v American Family Physician 2012
- Freiberger T., Vaclová M., Tichý L. a kol. (2016): Familiární hypercholesterolemie v České republice v roce 2016. Vnitřní lékařství, 62(11), 924–928.
- Dobiášová M. (2006): AIP – aterogenní index plazmy jako významný prediktor kardiovaskulárního rizika: od výzkumu do praxe. Vnitřní lékařství, 52(1), 64–71.
- Unilabs Diagnostics, Laboratoř Budějovická: Laboratorní příručka, příloha č. 1 – Referenční meze (aktualizace 6. 1. 2025).
- VZP ČR: Vyšetření cholesterolu, tukových látek v krvi a glykemie
- Nařízení Komise (EU) č. 1160/2011 (zdravotní tvrzení o beta-glukanu z ovsa) a nařízení Komise (EU) 2022/860 (monakoliny z červené kvasnicové rýže).
Časté otázky o cholesterolu
Jaké jsou normální hodnoty cholesterolu?
Jaká je normální hodnota LDL cholesterolu?
Jaké jsou hodnoty cholesterolu podle věku?
Co znamená cholesterol 6, 7 nebo 8 mmol/l?
Co je HDL a LDL cholesterol?
Jaké jsou normální hodnoty triglyceridů?
Je nutné jít na odběr cholesterolu nalačno?
Co je lipoprotein(a)?
Co je familiární hypercholesterolemie?
Jak snížit cholesterol?
Jak často si nechat změřit cholesterol?
Jak převést cholesterol z mg/dl na mmol/l?
Důležité upozornění: Tento článek má výhradně informativní a vzdělávací charakter. Uvedené hodnoty jsou orientační a liší se podle laboratoře. Článek nenahrazuje lékařské vyšetření, diagnózu ani individuální doporučení lékaře. Výsledky krevních testů a cílové hodnoty cholesterolu vždy hodnotí lékař. Předepsané léky nevysazujte bez porady s ním.
