Štítná žláza je malý orgán ve tvaru motýla uložený v přední části krku — ale její vliv na tělo je obrovský. Řídí metabolismus, tělesnou teplotu, srdeční rytmus, funkci mozku i reprodukci. Její poruchy patří k nejčastějším hormonálním onemocněním, u žen výrazně častěji než u mužů, a příznaky se snadno zamění za stres nebo únavu. Jak poznat sníženou a zvýšenou funkci štítné žlázy, co znamenají hodnoty TSH, co dělat se zvětšenou žlázou nebo uzlem, co je Hashimotova tyreoiditida a jakou roli hraje jód?
Jak poznat poruchu štítné žlázy a co s ní?
Štítná žláza produkuje hormony T3 a T4, které regulují metabolismus, srdce, mozek i reprodukci. Hypotyreóza (nedostatek hormonů) se projevuje únavou, přibýváním na váze, pocitem chladu a zhoršenou náladou. Hypertyreóza (nadbytek) naopak hubnutím, bušením srdce a nervozitou. Příznaky jsou nespecifické, takže jediný spolehlivý způsob, jak poruchu odlišit od jiných příčin, je krevní test TSH u praktického lékaře nebo endokrinologa. Klíčovou živinou je jód: jod přispívá k normální tvorbě hormonů štítné žlázy a k normální činnosti štítné žlázy (schválené EU tvrzení, nař. 432/2012). Referenční hodnota příjmu je 150 µg denně, v těhotenství 200–250 µg. Poruchy štítné žlázy jsou onemocnění a vyžadují lékařskou léčbu — doplňky stravy ji nahradit nemohou.
Co štítná žláza dělá — přehled funkcí
Štítná žláza produkuje tři hormony: tyroxin (T4), trijodtyronin (T3) a kalcitonin. T3 a T4 se krví dostávají do všech tkání, kde ovlivňují metabolismus a funkci orgánů. Jejich tvorbu řídí hypofýza prostřednictvím hormonu TSH.
Reguluje rychlost spalování energie — ovlivňuje hmotnost, tělesnou teplotu a míru únavy.
Ovlivňuje frekvenci a sílu srdečních stahů — při poruše může vzniknout bušení srdce nebo naopak zpomalený tep.
Hormony štítné žlázy jsou nezbytné pro poznávací funkce, soustředění a emoční rovnováhu.
Kalcitonin se podílí na regulaci hladiny vápníku v krvi a na obnově kostní tkáně.
Zásadní role v těhotenství — neléčená porucha zvyšuje riziko komplikací a ovlivňuje vývoj plodu.
V dětství nezbytná pro správný tělesný i neurologický vývoj — těžký deficit jódu v tomto období působí nevratné poškození.
Příznaky snížené a zvýšené funkce štítné žlázy
Poruchy štítné žlázy se dělí na dva základní typy a jejich příznaky jsou v mnoha ohledech protichůdné — odrážejí opačný vliv na metabolismus.
Snížená funkce (hypotyreóza, hypofunkce)
- Chronická únava a ospalost
- Přibývání na váze bez zjevné příčiny
- Pocit chladu, nesnášení nízkých teplot
- Zpomalený srdeční tep (bradykardie)
- Zhoršená nálada, potíže s pamětí a soustředěním
- Suché vlasy a kůže, lámavé nehty
- Zácpa
- Zvětšení štítné žlázy (struma)
Zvýšená funkce (hypertyreóza, hyperfunkce)
- Hubnutí přes dostatečný příjem jídla
- Bušení srdce (tachykardie), palpitace
- Pocit horka, nadměrné pocení
- Nervozita, úzkost, podrážděnost
- Třes rukou
- Průjem nebo častější stolice
- Poruchy spánku
- Vypadávání vlasů
Co hrozí při neléčené poruše
Neléčená snížená funkce štítné žlázy se může postupně promítnout do zvýšeného cholesterolu, zhoršené činnosti srdce, poruch plodnosti a v těhotenství do komplikací pro matku i dítě. Neléčená zvýšená funkce zatěžuje srdce (poruchy rytmu) a urychluje úbytek kostní hmoty. Obě poruchy se přitom dobře léčí – proto má smysl je včas odhalit.
Zvětšená štítná žláza a uzly
Zvětšená štítná žláza (struma) se může projevit viditelným nebo hmatným zduřením na přední straně krku, pocitem tlaku nebo „knedlíku“ v krku a u větší strumy potížemi s polykáním či dýcháním. Zvětšená žláza může fungovat normálně, sníženě i zvýšeně – o funkci vypovídají až krevní testy.
Uzel na štítné žláze je ohraničené ložisko v tkáni žlázy. Uzly jsou velmi časté a často se najdou náhodou při ultrazvuku krku. Velká většina z nich je nezhoubná. O tom, zda uzel stačí sledovat, nebo je potřeba biopsie, rozhoduje lékař podle ultrazvukového nálezu.
Autoimunitní zánět štítné žlázy (Hashimotova tyreoiditida)
Nejčastější příčinou snížené funkce štítné žlázy u nás je Hashimotova tyreoiditida – chronický autoimunitní zánět, při kterém imunitní systém tvoří protilátky proti vlastní štítné žláze. Žláza je postupně poškozována a její výkon klesá. Zánět sám většinou nebolí; projeví se až příznaky snížené funkce, nebo se zjistí náhodou z krevních testů.
- Diagnostika: TSH, fT4 a protilátky anti-TPO (případně anti-Tg), často i ultrazvuk.
- Léčba: při snížené funkci lékař nasadí hormon štítné žlázy (levothyroxin). Pokud je funkce zatím normální, často se jen pravidelně sleduje.
- Jód a selen: u autoimunitního zánětu o doplňování rozhoduje endokrinolog – nadbytek jódu může stav zhoršit.
Vzácnější je bolestivý (subakutní) zánět štítné žlázy, který typicky následuje po virové infekci a projevuje se bolestí v oblasti žlázy, horečkou a únavou. Patří do péče lékaře.
Jak se štítná žláza vyšetřuje: hodnoty TSH, fT4 a fT3
| Vyšetření | Co měří | Orientační rozmezí | Kdy se indikuje |
|---|---|---|---|
| TSH (thyreotropin) | Hormon hypofýzy, který štítnou žlázu stimuluje | 0,4–4,0 mIU/l | Základní screening — i v rámci preventivní prohlídky |
| fT4 (volný tyroxin) | Hlavní hormon štítné žlázy | 11–22 pmol/l | Při abnormálním TSH — upřesnění nálezu |
| fT3 (volný trijodtyronin) | Biologicky nejaktivnější hormon | 3,5–6,5 pmol/l | Podezření na hypertyreózu, sledování léčby |
| Anti-TPO protilátky | Autoimunitní protilátky proti štítné žláze | < 34 IU/ml | Podezření na autoimunitní tyreoiditidu |
| Ultrazvuk štítné žlázy | Velikost, struktura, uzly | — | Hmatná struma, uzly, doplněk ke krevním testům |
Jak číst výsledky TSH a fT4
| TSH | fT4 | Co to obvykle znamená |
|---|---|---|
| Vysoké | Nízké | Snížená funkce štítné žlázy (hypotyreóza) |
| Vysoké | Normální | Subklinická (mírná) snížená funkce – často se jen sleduje |
| Nízké | Vysoké | Zvýšená funkce štítné žlázy (hypertyreóza) |
| Nízké | Normální | Subklinická zvýšená funkce, případně vliv léků |
| Normální | Normální | Funkce štítné žlázy je v pořádku |
TSH funguje „obráceně“: když štítná žláza vyrábí hormonů málo, hypofýza ji pobízí víc a TSH stoupá. Proto vysoké TSH znamená sníženou funkci a nízké TSH zvýšenou. Výsledky ovlivňuje i těhotenství, některé léky nebo vysoké dávky biotinu v doplňcích stravy, které mohou laboratorní stanovení zkreslit – před odběrem lékaři řekněte, co užíváte.
Role jódu — proč je pro štítnou žlázu nezbytný
Jód je stavební kámen hormonů štítné žlázy — tyroxin (T4) obsahuje čtyři atomy jódu, trijodtyronin (T3) tři. Bez dostatečného příjmu jódu nemůže štítná žláza hormony vyrábět.
| Skupina | Doporučený denní příjem | Horní bezpečná hranice |
|---|---|---|
| Dospělí | 150 µg | 600 µg |
| Těhotné ženy | 200 µg (EFSA) / 250 µg (WHO) | 600 µg |
| Kojící ženy | 200 µg (EFSA) / 250 µg (WHO) | 600 µg |
| Děti 1–10 let | 90 µg | 200–300 µg podle věku |
| Děti 11–14 let | 120 µg | 450 µg |
Nejlepší přírodní zdroje jódu: mořské ryby (treska, losos), mořské řasy (kelp, nori), mléčné výrobky, vejce a jodizovaná kuchyňská sůl. Jodizace soli se u nás provádí od roku 1950 a je hlavním důvodem, proč z české populace prakticky vymizela struma; podle kritérií WHO byl problém jódového deficitu v ČR vyhodnocen jako zvládnutý v roce 2002.
Nedostatek a nadbytek jódu: příznaky
Nedostatek jódu se u dospělých projevuje hlavně zvětšením štítné žlázy (strumou) a při déle trvajícím nedostatku sníženou funkcí. Nejcitlivější je těhotenství a raný vývoj dítěte. Přesně ho podle příznaků poznat nelze – přívod jódu se hodnotí vyšetřením jódu v moči, a to spíš na úrovni populace než u jednotlivce. U jednotlivce ukáže stav štítné žlázy TSH a fT4.
Nadbytek jódu – nejčastěji z mořských řas, některých doplňků nebo léků – může u citlivých lidí vyvolat sníženou i zvýšenou funkci štítné žlázy, zvlášť pokud už mají uzly nebo autoimunitní zánět.
Káva, léky a štítná žláza
Káva štítné žláze sama neškodí, ale ovlivňuje vstřebávání hormonu levothyroxinu, který užívají lidé se sníženou funkcí. Ve studii Benvengy a kol. (2008) snížilo espresso vypité spolu s tabletou vstřebávání hormonu o zhruba 23–55 %; když se káva vypila o hodinu později, vliv se neprojevil.
- Tabletu hormonu užívejte nalačno a zapijte vodou, s odstupem od kávy a snídaně podle pokynů lékaře.
- Doplňky s vápníkem nebo železem a některé další léky mohou vstřebávání levothyroxinu také snížit – užívejte je s odstupem několika hodin a proberte to s lékařem nebo lékárníkem.
- Pokud užíváte doplňky stravy s vysokou dávkou biotinu, řekněte to před odběrem krve – může zkreslit výsledky testů štítné žlázy.
Jak podpořit štítnou žlázu: co může udělat každý
Následující kroky se týkají běžné výživy zdravých lidí. Diagnostikovanou poruchu štítné žlázy neřeší a nenahrazují léčbu.
- Dostatečný příjem jódu — jodizovaná sůl, mořské ryby zhruba dvakrát týdně, mléčné výrobky a vejce. Při stravě bez těchto potravin stojí za to příjem jódu ohlídat.
- Selen — selen přispívá k normální činnosti štítné žlázy (schválené EU tvrzení). Zdroje: para ořechy, ryby, vejce, maso. Pozor na dávkování para ořechů, obsah selenu v nich hodně kolísá.
- Vitamín D — v našich zeměpisných šířkách je jeho příjem v zimních měsících u velké části populace nízký. Vitamín D přispívá k normální funkci imunitního systému.
- Brukvovitá zelenina bez obav — obsahuje goitrogeny, které při velmi vysokém příjmu mohou soutěžit s jódem. Při běžné konzumaci a dostatečném příjmu jódu je riziko zanedbatelné a tepelná úprava goitrogeny výrazně omezuje.
- Nechte si změřit TSH — u nespecifických potíží je to jediný krok, který skutečně přinese odpověď. Žádná úprava jídelníčku ho nenahradí.
Co říkají odborné studie
→ PubMed (PMID 25591468)
→ PubMed (PMID 28255299)
→ PubMed (PMID 25854833)
Přípravky z naší nabídky
Pokud jódu ze stravy nemáte dost – nejíte mořské ryby, mléčné výrobky ani jodizovanou sůl –, může pomoci doplněk stravy. Při diagnostikované poruše štítné žlázy nebo léčbě hormony se před užíváním jódu poraďte s endokrinologem.
Jod přispívá k normální tvorbě hormonů štítné žlázy a k normální činnosti štítné žlázy. Vitamín D přispívá k normální funkci imunitního systému (schválená zdravotní tvrzení dle nař. EU č. 432/2012).
Jód pro normální činnost štítné žlázy
Doplňky stravy s jódem pro ty, kdo mořské ryby ani jodizovanou sůl běžně nejedí.
Doplněk stravy není léčivý přípravek a nenahrazuje pestrou a vyváženou stravu ani zdravý životní styl. Při diagnostikovaném onemocnění štítné žlázy nebo při léčbě hormony štítné žlázy se před užíváním jódu vždy poraďte s endokrinologem.
Odborné zdroje a literatura
- Zimmermann M.B. & Boelaert K. (2015): Iodine deficiency and thyroid disorders. Lancet Diabetes Endocrinol 3(4):286-295. PMID 25591468
- Ventura M., Melo M., Carrilho F. (2017): Selenium and Thyroid Disease: From Pathophysiology to Treatment. Int J Endocrinol 2017:1297658. PMID 28255299
- Wang J. et al. (2015): Meta-analysis of the association between vitamin D and autoimmune thyroid disease. Nutrients 7(4):2485-2498. PMID 25854833
- EFSA Panel on Dietetic Products (2014): Scientific Opinion on Dietary Reference Values for iodine. EFSA Journal 12(5):3660.
- Nařízení Komise (EU) č. 432/2012 — seznam schválených zdravotních tvrzení. EUR-Lex
- WHO (2007): Assessment of iodine deficiency disorders and monitoring their elimination. 3rd ed.
- Benvenga S. a kol. (2008): Altered intestinal absorption of L-thyroxine caused by coffee. Thyroid, 18(3), 293–301. DOI 10.1089/thy.2007.0222
- Národní zdravotnický informační portál (NZIP): Jod — jodizace kuchyňské soli v ČR od roku 1950.
Časté otázky o štítné žláze
Jak poznám, že mám problémy se štítnou žlázou?
Jaký je rozdíl mezi hypotyreózou a hypertyreózou?
Proč je jód tak důležitý pro štítnou žlázu?
Může doplněk stravy s jódem vyléčit onemocnění štítné žlázy?
Co je Hashimotova tyreoiditida?
Je brokolice a zelí škodlivé pro štítnou žlázu?
Jak často si nechávat kontrolovat štítnou žlázu?
Jaké hodnoty TSH jsou normální?
Jak poznat zvětšenou štítnou žlázu?
Může káva ovlivnit léčbu štítné žlázy?
Jak nastartovat štítnou žlázu?
Důležité upozornění: Tento článek má výhradně informativní a vzdělávací charakter. Nenahrazuje lékařské vyšetření, diagnózu ani individuální doporučení endokrinologa nebo praktického lékaře. Onemocnění štítné žlázy vyžadují lékařskou diagnostiku a léčbu. Doplňky stravy nejsou léčivými přípravky.