Vitamíny na imunitu a nejdůležitější vitamíny pro tělo: přehled, dávky a zdroje

Jaké vitamíny na imunitu mají smysl a které jsou pro tělo nejdůležitější? Tělo potřebuje všech 13 vitamínů a žádný jiný nezastoupí. V praxi ale nejde o to, který je „nejdůležitější“, ale kterého se člověku nejčastěji nedostává a u kterého si dát pozor na přebytek. Projdeme vitamíny a minerální látky se schváleným tvrzením k imunitě, vitamíny C, D, A, skupinu B, E a K, kolik jich podle EFSA potřebujete, kde je najdete ve stravě, kdy dává smysl multivitamín a v čem se liší potřeba žen a mužů.

13
vitamínů je pro člověka nezbytných — 4 rozpustné v tucích, 9 ve vodě
15 µg
vitamínu D denně je doporučený příjem pro dospělé podle EFSA
110 / 95 mg
vitamínu C denně doporučuje EFSA mužům / ženám
432/2012
nařízení EU se seznamem povolených zdravotních tvrzení
Přímá odpověď

Jaké vitamíny na imunitu a které jsou pro tělo nejdůležitější?

Tělo potřebuje všech 13 vitamínů a žádný není „nejdůležitější“. K normální funkci imunitního systému přispívají podle schválených tvrzení EU vitamíny C, D, A, B6, B12 a folát a z minerálních látek zinek, selen, železo a měď. Nejčastěji chybí vitamín D — od podzimu do jara se v našich zeměpisných šířkách v kůži téměř netvoří; EFSA doporučuje dospělým 15 µg denně. U veganů je kritický vitamín B12, který se vyskytuje téměř jen v živočišných potravinách. Vitamíny rozpustné v tucích (A, D, E, K) se v těle ukládají a u A, D a E stanovila EFSA horní hranici příjmu, proto je potřeba sčítat jejich obsah ze všech doplňků. Základem je pestrá strava; doplněk má smysl tam, kde strava nestačí. Doplněk stravy není léčivý přípravek.

Upozornění: Článek má informativní charakter a nenahrazuje konzultaci s lékařem. Doplňky stravy nejsou léčivé přípravky a podle nařízení (EU) č. 1169/2011 jim nesmí být připisovány vlastnosti předcházet onemocněním, léčit je nebo je vyléčit. Před zahájením suplementace se při pochybnostech poraďte s lékařem nebo lékárníkem.

Co jsou vitamíny a proč je tělo potřebuje

Vitamíny jsou organické látky, které tělo potřebuje v malém množství a většinou si je neumí vytvořit samo — musí je dostat ze stravy. Výjimkou je vitamín D, který vzniká v kůži působením slunečního záření, a částečně vitamín K a niacin.

Dělí se do dvou skupin, a ten rozdíl je prakticky důležitý:

  • Rozpustné ve vodě — vitamín C a osm vitamínů skupiny B. Tělo si je ve větší zásobě nestřádá (výjimkou je B12), proto je potřeba je přijímat pravidelně.
  • Rozpustné v tucích — vitamíny A, D, E a K. Ukládají se v játrech a tukové tkáni, vstřebávají se lépe s jídlem obsahujícím tuk a u dlouhodobě vysokého příjmu hrozí přebytek.

Všechna zdravotní tvrzení v tomto článku jsou převzatá ze seznamu schváleného nařízením (EU) č. 432/2012.

Vitamíny na imunitu: které mají schválené tvrzení

Tvrzení „přispívá k normální funkci imunitního systému“ schválila EU podle nařízení č. 432/2012 pro šest vitamínů a čtyři minerální látky. Platí, pokud denní dávka obsahuje alespoň 15 % referenční hodnoty příjmu. Jiné látky, ať jde o byliny, houby, kolostrum nebo probiotika, takové tvrzení nemají.

Živina Kde ji najdete Na co myslet
Vitamín C Paprika, šípky, kiwi, brokolice, citrusy Při pestré stravě obvykle stačí. Vyšší potřebu mají kuřáci.
Vitamín D Tučné ryby, vaječný žloutek; hlavně tvorba v kůži ze slunce Od podzimu do jara se v kůži téměř netvoří. Nejčastěji chybějící vitamín.
Vitamín A Játra, vejce, mléčné výrobky; beta-karoten v mrkvi a dýni Retinol má horní hranici 3 000 µg denně, v doplňcích se sčítá.
Vitamín B6 Maso, ryby, brambory, luštěniny, banány Horní hranice EFSA je od roku 2023 jen 12 mg denně.
Vitamín B12 Maso, ryby, vejce, mléčné výrobky U veganů je doplňování nutné, nedostatek hrozí i seniorům.
Folát (B9) Listová zelenina, luštěniny, celozrnné výrobky Kyselina listová z doplňků má horní hranici 1 000 µg denně.
Zinek Maso, semínka, ořechy, luštěniny, celozrnné výrobky Potřeba se podle EFSA liší podle množství fytátů ve stravě (u mužů 9,4–16,3 mg, u žen 7,5–12,7 mg). Horní hranice 25 mg denně.
Selen Para ořechy, ryby, vejce, maso Doporučený příjem 70 µg, horní hranice 255 µg denně. Para ořechy obsahují selenu hodně, stačí jich pár.
Železo Maso, luštěniny, listová zelenina; vitamín C zvyšuje jeho vstřebávání Ženy v plodném věku potřebují 16 mg, muži 11 mg denně. Doplňky se železem jen při doloženém nedostatku nebo po poradě s lékařem.
Měď Ořechy, semínka, luštěniny, kakao Nedostatek je vzácný. Dlouhodobě vysoký příjem zinku může snižovat vstřebávání mědi.
„Posílení imunity“ není schválené tvrzení. Slibovat, že vitamín imunitu „posílí“, „nastartuje“ nebo „ochrání před nachlazením“, nesmí žádný doplněk stravy. Schválené znění zní, že živina přispívá k normální funkci imunitního systému. Doplněk má smysl tam, kde příjem ze stravy nestačí. Vyšší dávka nad potřebu přínos nezvyšuje, u vitamínů A a D, zinku a selenu naopak hrozí přebytek. Zásady, které s imunitou souvisejí vedle vitamínů (spánek, pohyb, strava, stres), rozebíráme v článku Zdravý životní styl: jak posílit imunitu.

Vitamíny na imunitu pro děti mají jiné dávky i horní hranice a probíráme je v samostatném článku Vitamíny pro děti: co dítě opravdu potřebuje.

Vitamín C — imunita a ochrana buněk

Vitamín C (kyselina askorbová) je rozpustný ve vodě a tělo si ho neumí vytvořit. Účastní se desítek dějů v organismu — od tvorby kolagenu po vstřebávání železa.

Schválená zdravotní tvrzení EU (nař. 432/2012)

  • Přispívá k normální funkci imunitního systému
  • Přispívá k ochraně buněk před oxidativním stresem
  • Přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání
  • Zvyšuje vstřebávání železa
  • Přispívá k normální tvorbě kolagenu pro normální funkci kůže, krevních cév, kostí, chrupavek, dásní a zubů
  • Přispívá k normální psychické činnosti a k normální činnosti nervové soustavy
EFSA: muži 110 mg · ženy 95 mg / den · RHP na etiketách 80 mg

Přirozené zdroje: šípky, červená paprika, kiwi, brokolice, citrusy. Jedna červená paprika pokryje denní potřebu dospělého.

Kdy myslet na doplněk: když jídelníček dlouhodobě postrádá ovoce a zeleninu. Vyšší potřebu mají kuřáci. EFSA horní hranici příjmu pro vitamín C nestanovila; příjem do přibližně 1 000 mg denně by podle ní neměl působit trávicí obtíže.

👉 Podrobně o dávkách: Kolik vitamínu C denně potřebujeme · Kategorie: Vitamín C

Vitamín D — kosti, svaly a imunita

Vitamín D3 (cholekalciferol) vzniká v kůži působením UVB záření. Na zeměpisné šířce Česka (49–51° s. š.) je od podzimu do jara slunce příliš nízko a v kůži se ho tvoří jen minimum. Ze stravy ho přitom přijímáme málo — proto je to vitamín, u kterého má doplňování v zimě nejčastěji smysl.

Schválená zdravotní tvrzení EU (nař. 432/2012)

  • Přispívá k normálnímu vstřebávání a využití vápníku a fosforu
  • Přispívá k udržení normálního stavu kostí a zubů
  • Přispívá k udržení normální funkce svalů
  • Přispívá k normální funkci imunitního systému
  • Podílí se na procesu dělení buněk
EFSA: dospělí 15 µg (600 IU) / den · RHP na etiketách 5 µg · horní hranice 100 µg

Proč dvě různá čísla? 5 µg je referenční hodnota pro výpočet procent na etiketách potravin (nař. 1169/2011). Doporučený příjem pro dospělé, který EFSA odvodila z hladin v krvi, je 15 µg denně. Nejspolehlivějším vodítkem je odběr hladiny 25(OH)D u lékaře.

Přirozené zdroje: tučné mořské ryby (losos, makrela, sleď), vaječný žloutek, houby vystavené slunci.

Jak užívat vitamín D: je rozpustný v tucích, proto ho berte s jídlem, které obsahuje tuk. Doplňuje se nejčastěji od října do března nebo dubna, kdy se v kůži netvoří. Při celoročně malém pobytu na slunci, ve vyšším věku nebo při nízké naměřené hladině může lékař doporučit užívání po celý rok. Celkový příjem ze všech doplňků by neměl přesáhnout 100 µg denně.

👉 Proč se vitamín D kombinuje s K2: Vitamín D3 a K2: proč se berou společně

Vitamín A — zrak, kůže a sliznice

Vitamín A (retinol) je rozpustný v tucích. V živočišných potravinách je jako hotový retinol, v rostlinách jako beta-karoten, ze kterého si ho tělo vytvoří podle potřeby.

Schválená zdravotní tvrzení EU (nař. 432/2012)

  • Přispívá k udržení normálního stavu sliznic
  • Přispívá k udržení normálního stavu kůže
  • Přispívá k udržení normálního stavu zraku
  • Přispívá k normální funkci imunitního systému
  • Přispívá k normálnímu metabolismu železa
EFSA: muži 750 µg · ženy 650 µg RE / den · RHP 800 µg

Přirozené zdroje: játra, vejce, máslo a mléčné výrobky (retinol); mrkev, dýně, sladké brambory, špenát (beta-karoten).

⚠️ Horní hranice: EFSA stanovila horní hranici příjmu hotového vitamínu A (retinolu) pro dospělé na 3 000 µg denně. Beta-karoten z ovoce a zeleniny se do ní nezapočítává. Vitamín A bývá i v multivitamínech a v přípravcích s vitamínem D — při užívání více doplňků jeho obsah sečtěte. Těhotné ženy by doplňky s vitamínem A měly užívat jen po poradě s lékařem.

Vitamíny skupiny B — energie, nervová soustava a psychika

Skupinu B tvoří osm vitamínů: B1 (thiamin), B2 (riboflavin), B3 (niacin), B5 (kyselina pantothenová), B6, B7 (biotin), B9 (folát) a B12. Spolupracují při získávání energie z potravy a jsou rozpustné ve vodě.

Vybraná schválená tvrzení EU (nař. 432/2012)

  • B1: přispívá k normálnímu energetickému metabolismu a k normální činnosti srdce
  • B2: přispívá k ochraně buněk před oxidativním stresem a k normálnímu metabolismu železa
  • Niacin (B3): přispívá k normální psychické činnosti a k udržení normálního stavu sliznic
  • B6: přispívá k normálnímu metabolismu bílkovin a glykogenu a k normální funkci imunitního systému
  • Folát (B9): přispívá k normální krvetvorbě a k normální funkci imunitního systému
  • B12: přispívá k normální tvorbě červených krvinek a k normální činnosti nervové soustavy
  • Většina vitamínů skupiny B navíc přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání
EFSA: B12 4 µg · folát 330 µg DFE / den · RHP: B12 2,5 µg, folát 200 µg

Na co myslet: vitamín B12 je téměř výhradně v živočišných potravinách — u veganské stravy je jeho doplňování nutné. Nedostatek hrozí i seniorům a lidem dlouhodobě užívajícím léky tlumící žaludeční kyselinu.

Kyselina listová a těhotenství: ženám, které plánují těhotenství, se doplňování kyseliny listové doporučuje už před početím a v prvních měsících těhotenství. Dávku proberte s gynekologem.
👉 Přípravky s vitamíny skupiny B: Vitamín B

Vitamín E — ochrana buněk

Vitamín E (alfa-tokoferol) je rozpustný v tucích a je součástí buněčných membrán. Přirozeně ho obsahují rostlinné oleje, ořechy a semena — při pestré stravě je jeho nedostatek vzácný.

Schválené zdravotní tvrzení EU (nař. 432/2012)

  • Přispívá k ochraně buněk před oxidativním stresem
EFSA: muži 13 mg · ženy 11 mg / den · RHP 12 mg · horní hranice 300 mg

Přirozené zdroje: slunečnicový a řepkový olej, mandle, lískové ořechy, slunečnicová semínka, listová zelenina.

Vitamín K — srážlivost krve a kosti

Vitamín K má dvě hlavní formy: K1 (fylochinon) z listové zeleniny a K2 (menachinon) z fermentovaných potravin a částečně ze střevních bakterií. V doplňcích se K2 často kombinuje s vitamínem D3.

Schválená zdravotní tvrzení EU (nař. 432/2012)

  • Přispívá k normální srážlivosti krve
  • Přispívá k udržení normálního stavu kostí
EFSA: dospělí 70 µg / den · RHP 75 µg

Přirozené zdroje: kapusta, špenát, brokolice, zelí (K1); fermentované potraviny a sýry (K2).

⚠️ Léky proti srážení krve: vitamín K přímo ovlivňuje srážlivost krve. Pokud užíváte warfarin nebo jiný lék tohoto typu, poraďte se před užíváním jakéhokoli doplňku s vitamínem K s lékařem.

Přehledová tabulka: dávky a horní hranice pro dospělé

Vitamín Klíčová funkce (schválené tvrzení) Doporučený příjem EFSA RHP na etiketě Horní hranice EFSA
C Imunita, ochrana buněk, kolagen, vstřebávání železa 110 mg muži / 95 mg ženy 80 mg Nestanovena
D Kosti, zuby, svaly, imunita 15 µg 5 µg 100 µg
A Zrak, kůže, sliznice, imunita 750 µg muži / 650 µg ženy 800 µg 3 000 µg (retinol)
B6 Metabolismus bílkovin, imunita 1,7 mg muži / 1,6 mg ženy 1,4 mg 12 mg
Folát (B9) Krvetvorba, imunita 330 µg DFE 200 µg 1 000 µg (kyselina listová z doplňků)
B12 Červené krvinky, nervová soustava, imunita 4 µg 2,5 µg Nestanovena
E Ochrana buněk před oxidativním stresem 13 mg muži / 11 mg ženy 12 mg 300 mg
K Srážlivost krve, kosti 70 µg 75 µg Nestanovena

Doporučený příjem a horní hranice: referenční hodnoty EFSA pro dospělé (souhrn horních hranic EFSA 2024). RHP: referenční hodnoty příjmu dle nařízení (EU) č. 1169/2011, ze kterých se počítají procenta na etiketách. Hodnoty pro děti najdete v článku o vitamínech pro děti.

Multivitamín, nebo jednotlivé vitamíny?

Multivitamín dává smysl, když víte, že jídelníček dlouhodobě nestačí: při jednostranné nebo hodně omezené stravě, při malé chuti k jídlu ve vyšším věku nebo v obdobích, kdy se nestíháte stravovat pestře. Jednotlivé vitamíny se hodí tam, kde chybí jedna konkrétní látka, typicky vitamín D v zimě, B12 u veganské stravy nebo kyselina listová při plánování těhotenství.

„Nejlepší multivitamín“ určit nejde, protože každý člověk má jiný jídelníček. Dobře sestavený přípravek ale poznáte podle etikety:

  • Dávka, ze které se procenta počítají. Hodnoty v tabulce platí pro doporučenou denní dávku, která může být jedna tableta, ale i tři nebo sedm kapslí.
  • Procenta referenční hodnoty příjmu. Kolem 100 % většinou stačí. Několikanásobky přínos nezvyšují a zvyšují riziko přebytku při souběhu s jinými doplňky.
  • Horní hranice EFSA. Hlídejte hlavně vitamín A (3 000 µg retinolu), vitamín D (100 µg), B6 (12 mg), kyselinu listovou (1 000 µg), zinek (25 mg), selen (255 µg) a hořčík z doplňků (250 mg).
  • Multivitamín s minerály obsahuje i zinek, selen, železo nebo jód. Železo by měli bez porady s lékařem užívat spíš ženy v plodném věku než muži a senioři.
  • Souběh s dalšími doplňky. Kdo k multivitamínu přidává samostatný vitamín D, C nebo zinek, musí obsah sečíst.
Jaké vitamíny brát každý den? Pokud jíte pestře, většina lidí nemusí doplňovat každý den nic. Nejčastěji se doplňuje vitamín D v zimních měsících, vitamín B12 u veganské stravy a kyselina listová u žen, které plánují těhotenství. Ostatní vitamíny má smysl řešit cíleně, ideálně po poradě s lékařem nebo podle krevních testů. Přípravky najdete v kategorii Multivitamíny.

Vitamíny pro ženy a pro muže: v čem se liší potřeba

Základ je u žen i mužů stejný. Liší se doporučený příjem několika živin a s věkem se mění to, čemu je dobré věnovat pozornost.

Kdo Na co myslet
Ženy v plodném věku Vyšší potřeba železa (16 mg oproti 11 mg u mužů). Při plánování těhotenství kyselina listová už před početím, dávku proberte s gynekologem.
Těhotné a kojící ženy Vyšší potřeba folátu, jódu a dalších živin. Doplňky s vitamínem A jen po poradě s lékařem. Řada doplňků pro ně určena není, čtěte upozornění na etiketě.
Ženy po 40 a po 50 letech Po menopauze klesá potřeba železa na 11 mg. Pozornost si zaslouží vápník a vitamín D, které přispívají k udržení normálního stavu kostí, a vitamín B12, jehož vstřebávání s věkem klesá.
Muži Vyšší doporučený příjem vitamínu C (110 mg oproti 95 mg), vitamínu A a zinku. Zinek přispívá k normální plodnosti a reprodukci a selen k normální tvorbě spermií (schválená tvrzení). Doplňky se železem bez doloženého nedostatku nepotřebují.
Muži po 50 letech Stejně jako u žen vitamín D a B12. Kdo užívá léky na žaludeční kyselinu nebo na cukrovku (metformin), může mít nižší hladinu B12. Proberte to s lékařem.

Kromě vitamínů: co dalšího patří k základu

Vitamíny jsou jen jedna část skládačky. Na tom, jak se cítíte, se stejnou měrou podílí:

  • Spánek — sedm až devět hodin pravidelně; nedostatek spánku žádný doplněk nevynahradí.
  • Pohyb — pravidelná aktivita, ideálně na denním světle.
  • Pestrá strava — zelenina, ovoce, luštěniny, celozrnné výrobky, ryby; právě odtud by měla pocházet většina vitamínů.
  • Hořčík přispívá k normální činnosti nervové soustavy a ke snížení míry únavy a vyčerpání → Hořčík
  • DHA (omega-3) přispívá k udržení normální činnosti mozku při denním příjmu 250 mg DHA → Omega-3

Co říkají odborné studie

Vitamín C a imunitní funkce — přehledová studie
Carr A.C. & Maggini S. — Nutrients, 2017 | PMID 29099763
Přehled shrnuje, jak se vitamín C uplatňuje ve vrozené i adaptivní imunitě; hromadí se v bílých krvinkách a chrání je před oxidativním poškozením. Autoři uvádějí, že nedostatek vitamínu C je spojen s horší imunitní odpovědí. Jde o přehled výzkumu, ne o tvrzení o účinku konkrétních doplňků stravy.
→ PubMed (PMID 29099763)
Mikroživiny a imunitní systém — přehledová studie
Gombart A.F., Pierre A., Maggini S. — Nutrients, 2020;12(1):236 | PMID 31963293
Přehled popisuje, kde v imunitním systému se uplatňují vitamíny A, C, D, E, B6, B12, folát a minerální látky zinek, selen, železo a měď, a shrnuje, že jejich nedostatečný příjem je spojen s horší imunitní funkcí. Jde o přehled výzkumu, ne o tvrzení o účinku konkrétních doplňků stravy.
→ PubMed (PMID 31963293)
Nedostatek vitamínu D — přehled
Holick M.F. — New England Journal of Medicine, 2007 | PMID 17634462
Často citovaný přehled o nedostatku vitamínu D: jak vzniká, které skupiny lidí jsou nejvíc ohrožené (malá expozice slunci, vyšší věk, tmavší kůže, obezita) a jak se nedostatek zjišťuje měřením hladiny 25(OH)D v krvi.
→ PubMed (PMID 17634462)

Přípravky s vitamíny na imunitu

Doplněk stravy nenahradí pestrou stravu. Pokud ale víte, že vám některá živina chybí, nejčastěji vitamín D v zimě, můžete sáhnout po některém z těchto přípravků.

.
.
.
Co je v přípravcích:
  • SENZA Lipo Duo — sada dvou tekutých lipozomálních přípravků po 250 ml. Vitamín C: 1 000 mg v denní dávce 5 ml. D3K2: 25 µg vitamínu D3, 75 µg vitamínu K2, 800 µg vitamínu A a 3 mg vitamínu E v denní dávce 5 ml. Vitamíny C, D a A přispívají k normální funkci imunitního systému, vitamín K k udržení normálního stavu kostí.
  • SENZA HepaDrink — šumivý nápoj, v 1 sáčku 160 mg vitamínu C (200 % RHP), 7 mg železa (50 % RHP) a vitamíny B1, B2 a niacin. Vitamín C a železo přispívají k normální funkci imunitního systému, vitamín C zvyšuje vstřebávání železa. Rostlinné extrakty v nápoji schválené tvrzení nemají.
  • REVITIN® 365 — vitamínový nápoj v prášku, v denní dávce 20 g 270 mg vitamínu C (337 % RHP), 10 mg zinku (100 %), 50 µg selenu (91 %), 300 µg kyseliny listové (150 %), vitamín A z beta-karotenu, B6 a B12. Vitamín C, zinek, selen, folát, vitamíny A, B6 a B12 přispívají k normální funkci imunitního systému. Denní dávka obsahuje 16 g cukrů a sladidlo sorbitol.
Nekombinujte všechny tři najednou. Vitamín C se sčítá: Lipo Duo má 1 000 mg, HepaDrink 160 mg a REVITIN 270 mg, dohromady přes 1 400 mg denně. EFSA uvádí, že příjem do zhruba 1 000 mg denně z doplňků by neměl působit trávicí obtíže. Rozumné je zvolit jeden přípravek s vitamínem C. D3K2 obsahuje vitamín A a K: těhotné ženy a lidé užívající léky proti srážení krve se před užíváním poraďte s lékařem. HepaDrink není určen dětem do 3 let, těhotným a kojícím ženám. Dávkování vždy podle etikety.

Pestrá strava na prvním místě

Doplňky stravy mají smysl tam, kde strava nestačí — u většiny lidí je to v zimě vitamín D. Dávkování vždy podle etikety.

📚 Odborné zdroje a literatura
  1. Nařízení (EU) č. 432/2012 — seznam schválených zdravotních tvrzení. EUR-Lex
  2. Nařízení (EU) č. 1169/2011 — referenční hodnoty příjmu a zákaz léčebných tvrzení. EUR-Lex
  3. EFSA (2024): Overview on Tolerable Upper Intake Levels. EFSA (PDF)
  4. EFSA NDA Panel (2013): Scientific Opinion on Dietary Reference Values for vitamin C. EFSA Journal, 11(11), 3418.
  5. EFSA (2017): Dietary Reference Values for nutrients – Summary report. EFSA Supporting Publications, e15121. DOI 10.2903/sp.efsa.2017.e15121
  6. Carr A.C. & Maggini S. (2017): Vitamin C and Immune Function. Nutrients. PMID 29099763
  7. Gombart A.F., Pierre A., Maggini S. (2020): A Review of Micronutrients and the Immune System – Working in Harmony to Reduce the Risk of Infection. Nutrients, 12(1), 236. PMID 31963293
  8. Holick M.F. (2007): Vitamin D Deficiency. New England Journal of Medicine. PMID 17634462

Časté otázky o vitamínech na imunitu a pro tělo

Které vitamíny jsou pro tělo nejdůležitější?
Tělo potřebuje všech 13 vitamínů a žádný jiný nezastoupí. Prakticky nejvíc pozornosti si zaslouží ty, kterých se často nedostává: vitamín D v zimních měsících, B12 u veganů a seniorů a folát u žen plánujících těhotenství. U vitamínů A, D a E je naopak potřeba hlídat horní hranici příjmu, pokud užíváte více doplňků.
Jaké vitamíny na imunitu mají smysl?
Schválené tvrzení EU, že přispívají k normální funkci imunitního systému, mají vitamíny C, D, A, B6, B12 a folát a minerální látky zinek, selen, železo a měď. Většinu z nich pokryje pestrá strava. Nejčastěji chybí vitamín D v zimě, kdy se v kůži téměř netvoří. Doplňky jsou doplněním stravy, ne její náhradou, a vyšší dávka nad potřebu přínos nezvyšuje.
Má zinek vliv na imunitu?
Zinek přispívá k normální funkci imunitního systému, to je schválené tvrzení EU. Doporučený příjem se podle EFSA liší podle množství fytátů ve stravě, u mužů je to 9,4 až 16,3 mg a u žen 7,5 až 12,7 mg denně. Horní hranice je 25 mg denně ze všech zdrojů. Dlouhodobě vysoké dávky zinku mohou snižovat vstřebávání mědi, proto obsah ve více doplňcích sčítejte.
Jaké vitamíny brát každý den?
Pokud jíte pestře, většina lidí nemusí doplňovat každý den nic. Nejčastěji se doplňuje vitamín D od podzimu do jara, vitamín B12 u veganské stravy a kyselina listová u žen, které plánují těhotenství. Ostatní vitamíny má smysl doplňovat cíleně, podle jídelníčku, krevních testů nebo doporučení lékaře.
Je lepší brát multivitamín, nebo jednotlivé vitamíny zvlášť?
Multivitamín pokryje základní potřebu širokého spektra vitamínů v jedné tabletě. Jednotlivé vitamíny dávají smysl tam, kde potřebujete cíleně doplnit konkrétní látku — typicky vitamín D v zimě nebo B12 u veganské stravy. Při kombinaci obou sledujte, aby se vitamíny A, D a E nesčítaly nad horní hranici.
Jaký multivitamín vybrat?
Jeden nejlepší multivitamín určit nejde. Sledujte, pro jakou dávku platí hodnoty na etiketě (jedna tableta, nebo několik kapslí), procenta referenční hodnoty příjmu (kolem 100 % většinou stačí) a horní hranice EFSA, hlavně u vitamínů A a D, B6, kyseliny listové, zinku, selenu a hořčíku. Multivitamín s minerály obsahuje i železo, které bez porady s lékařem potřebují spíš ženy v plodném věku.
Jaké vitamíny jsou vhodné pro ženy a pro muže?
Základ je stejný. Ženy v plodném věku mají vyšší potřebu železa a při plánování těhotenství se doporučuje kyselina listová. Ženy po menopauze by měly myslet na vápník, vitamín D a B12. Muži mají vyšší doporučený příjem vitamínu C, vitamínu A a zinku a doplňky se železem bez doloženého nedostatku nepotřebují. Po padesátce je u obou pohlaví dobré hlídat vitamín D a B12.
Jaký je rozdíl mezi vitamíny rozpustnými ve vodě a v tucích?
Vitamíny rozpustné ve vodě (C a skupina B) si tělo ve větší zásobě nestřádá — výjimkou je B12 — a přebytek vylučuje močí, proto je potřeba je přijímat pravidelně. Vitamíny rozpustné v tucích (A, D, E, K) se ukládají v játrech a tukové tkáni a vstřebávají se lépe s jídlem obsahujícím tuk. U dlouhodobě vysokého příjmu A, D a E hrozí přebytek, proto pro ně EFSA stanovila horní hranice.
Kolik vitamínu D potřebuji v zimě?
EFSA uvádí pro dospělé doporučený příjem 15 µg (600 IU) denně; horní hranice je 100 µg. Hodnota 5 µg, kterou najdete na etiketách, je jen referenční číslo pro výpočet procent. Od podzimu do jara se v našich zeměpisných šířkách vitamín D v kůži téměř netvoří, proto je zimní doplňování časté. Nejspolehlivějším vodítkem je odběr hladiny 25(OH)D u lékaře.
Jak užívat vitamín D a jak dlouho?
Vitamín D je rozpustný v tucích, proto ho užívejte s jídlem, které obsahuje tuk. Nejčastěji se doplňuje od října do března nebo dubna, kdy se v kůži netvoří. Lékař může doporučit i celoroční užívání, například ve vyšším věku nebo při nízké naměřené hladině. Celkový příjem ze všech doplňků by neměl přesáhnout 100 µg denně.
Jaké vitamíny na imunitu pro děti?
Děti mají jiné doporučené dávky i horní hranice než dospělí a řada doplňků pro ně určena není. Podrobně to rozebíráme v článku Vitamíny pro děti: co dítě opravdu potřebuje. O doplňování se vždy poraďte s pediatrem.
Smím kombinovat více doplňků stravy najednou?
Obecně ano, ale sčítejte jejich obsah — zejména u vitamínů A, D a E, pro které existuje horní hranice příjmu, a u vitamínu C, kde EFSA uvádí, že příjem do přibližně 1 000 mg denně by neměl působit trávicí obtíže. Doplňky s vitamínem K neužívejte s léky proti srážení krve bez porady s lékařem.
Mohou vitamíny léčit nebo předcházet nemocem?
Ne. Doplňkům stravy nesmí být podle nařízení (EU) č. 1169/2011 připisovány vlastnosti předcházet onemocněním, léčit je nebo je vyléčit. Vitamíny přispívají k normálním funkcím organismu — přesně v rozsahu schválených zdravotních tvrzení — ale nejsou léky.
Co jsou lipozomální vitamíny a jsou lepší než klasické?
U lipozomálních vitamínů je účinná látka uzavřená do drobných váčků z fosfolipidů. Studie u vitamínu C ukazují vyšší hladiny v krvi oproti klasické formě, ale s velkým rozptylem; lepší zdravotní účinek prokázán nebyl. Více v článku Lipozomální vitamíny: co to znamená a co říká výzkum.

Redakce SENZA MedicalAktualizováno: 16. 10. 2026

Důležité upozornění: Tento článek má výhradně informativní a vzdělávací charakter. Nenahrazuje lékařské vyšetření, diagnózu ani individuální doporučení lékaře. Doplňky stravy nejsou léčivými přípravky, nediagnostikují ani neléčí onemocnění.

Diskuze (0)

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Nevyplňujte toto pole