Jaké vitamíny na imunitu mají smysl a které jsou pro tělo nejdůležitější? Tělo potřebuje všech 13 vitamínů a žádný jiný nezastoupí. V praxi ale nejde o to, který je „nejdůležitější“, ale kterého se člověku nejčastěji nedostává a u kterého si dát pozor na přebytek. Projdeme vitamíny a minerální látky se schváleným tvrzením k imunitě, vitamíny C, D, A, skupinu B, E a K, kolik jich podle EFSA potřebujete, kde je najdete ve stravě, kdy dává smysl multivitamín a v čem se liší potřeba žen a mužů.
Jaké vitamíny na imunitu a které jsou pro tělo nejdůležitější?
Tělo potřebuje všech 13 vitamínů a žádný není „nejdůležitější“. K normální funkci imunitního systému přispívají podle schválených tvrzení EU vitamíny C, D, A, B6, B12 a folát a z minerálních látek zinek, selen, železo a měď. Nejčastěji chybí vitamín D — od podzimu do jara se v našich zeměpisných šířkách v kůži téměř netvoří; EFSA doporučuje dospělým 15 µg denně. U veganů je kritický vitamín B12, který se vyskytuje téměř jen v živočišných potravinách. Vitamíny rozpustné v tucích (A, D, E, K) se v těle ukládají a u A, D a E stanovila EFSA horní hranici příjmu, proto je potřeba sčítat jejich obsah ze všech doplňků. Základem je pestrá strava; doplněk má smysl tam, kde strava nestačí. Doplněk stravy není léčivý přípravek.
Co jsou vitamíny a proč je tělo potřebuje
Vitamíny jsou organické látky, které tělo potřebuje v malém množství a většinou si je neumí vytvořit samo — musí je dostat ze stravy. Výjimkou je vitamín D, který vzniká v kůži působením slunečního záření, a částečně vitamín K a niacin.
Dělí se do dvou skupin, a ten rozdíl je prakticky důležitý:
- Rozpustné ve vodě — vitamín C a osm vitamínů skupiny B. Tělo si je ve větší zásobě nestřádá (výjimkou je B12), proto je potřeba je přijímat pravidelně.
- Rozpustné v tucích — vitamíny A, D, E a K. Ukládají se v játrech a tukové tkáni, vstřebávají se lépe s jídlem obsahujícím tuk a u dlouhodobě vysokého příjmu hrozí přebytek.
Všechna zdravotní tvrzení v tomto článku jsou převzatá ze seznamu schváleného nařízením (EU) č. 432/2012.
Vitamíny na imunitu: které mají schválené tvrzení
Tvrzení „přispívá k normální funkci imunitního systému“ schválila EU podle nařízení č. 432/2012 pro šest vitamínů a čtyři minerální látky. Platí, pokud denní dávka obsahuje alespoň 15 % referenční hodnoty příjmu. Jiné látky, ať jde o byliny, houby, kolostrum nebo probiotika, takové tvrzení nemají.
| Živina | Kde ji najdete | Na co myslet |
|---|---|---|
| Vitamín C | Paprika, šípky, kiwi, brokolice, citrusy | Při pestré stravě obvykle stačí. Vyšší potřebu mají kuřáci. |
| Vitamín D | Tučné ryby, vaječný žloutek; hlavně tvorba v kůži ze slunce | Od podzimu do jara se v kůži téměř netvoří. Nejčastěji chybějící vitamín. |
| Vitamín A | Játra, vejce, mléčné výrobky; beta-karoten v mrkvi a dýni | Retinol má horní hranici 3 000 µg denně, v doplňcích se sčítá. |
| Vitamín B6 | Maso, ryby, brambory, luštěniny, banány | Horní hranice EFSA je od roku 2023 jen 12 mg denně. |
| Vitamín B12 | Maso, ryby, vejce, mléčné výrobky | U veganů je doplňování nutné, nedostatek hrozí i seniorům. |
| Folát (B9) | Listová zelenina, luštěniny, celozrnné výrobky | Kyselina listová z doplňků má horní hranici 1 000 µg denně. |
| Zinek | Maso, semínka, ořechy, luštěniny, celozrnné výrobky | Potřeba se podle EFSA liší podle množství fytátů ve stravě (u mužů 9,4–16,3 mg, u žen 7,5–12,7 mg). Horní hranice 25 mg denně. |
| Selen | Para ořechy, ryby, vejce, maso | Doporučený příjem 70 µg, horní hranice 255 µg denně. Para ořechy obsahují selenu hodně, stačí jich pár. |
| Železo | Maso, luštěniny, listová zelenina; vitamín C zvyšuje jeho vstřebávání | Ženy v plodném věku potřebují 16 mg, muži 11 mg denně. Doplňky se železem jen při doloženém nedostatku nebo po poradě s lékařem. |
| Měď | Ořechy, semínka, luštěniny, kakao | Nedostatek je vzácný. Dlouhodobě vysoký příjem zinku může snižovat vstřebávání mědi. |
Vitamíny na imunitu pro děti mají jiné dávky i horní hranice a probíráme je v samostatném článku Vitamíny pro děti: co dítě opravdu potřebuje.
Vitamín C — imunita a ochrana buněk
Vitamín C (kyselina askorbová) je rozpustný ve vodě a tělo si ho neumí vytvořit. Účastní se desítek dějů v organismu — od tvorby kolagenu po vstřebávání železa.
Schválená zdravotní tvrzení EU (nař. 432/2012)
- Přispívá k normální funkci imunitního systému
- Přispívá k ochraně buněk před oxidativním stresem
- Přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání
- Zvyšuje vstřebávání železa
- Přispívá k normální tvorbě kolagenu pro normální funkci kůže, krevních cév, kostí, chrupavek, dásní a zubů
- Přispívá k normální psychické činnosti a k normální činnosti nervové soustavy
Přirozené zdroje: šípky, červená paprika, kiwi, brokolice, citrusy. Jedna červená paprika pokryje denní potřebu dospělého.
Kdy myslet na doplněk: když jídelníček dlouhodobě postrádá ovoce a zeleninu. Vyšší potřebu mají kuřáci. EFSA horní hranici příjmu pro vitamín C nestanovila; příjem do přibližně 1 000 mg denně by podle ní neměl působit trávicí obtíže.
Vitamín D — kosti, svaly a imunita
Vitamín D3 (cholekalciferol) vzniká v kůži působením UVB záření. Na zeměpisné šířce Česka (49–51° s. š.) je od podzimu do jara slunce příliš nízko a v kůži se ho tvoří jen minimum. Ze stravy ho přitom přijímáme málo — proto je to vitamín, u kterého má doplňování v zimě nejčastěji smysl.
Schválená zdravotní tvrzení EU (nař. 432/2012)
- Přispívá k normálnímu vstřebávání a využití vápníku a fosforu
- Přispívá k udržení normálního stavu kostí a zubů
- Přispívá k udržení normální funkce svalů
- Přispívá k normální funkci imunitního systému
- Podílí se na procesu dělení buněk
Proč dvě různá čísla? 5 µg je referenční hodnota pro výpočet procent na etiketách potravin (nař. 1169/2011). Doporučený příjem pro dospělé, který EFSA odvodila z hladin v krvi, je 15 µg denně. Nejspolehlivějším vodítkem je odběr hladiny 25(OH)D u lékaře.
Přirozené zdroje: tučné mořské ryby (losos, makrela, sleď), vaječný žloutek, houby vystavené slunci.
Jak užívat vitamín D: je rozpustný v tucích, proto ho berte s jídlem, které obsahuje tuk. Doplňuje se nejčastěji od října do března nebo dubna, kdy se v kůži netvoří. Při celoročně malém pobytu na slunci, ve vyšším věku nebo při nízké naměřené hladině může lékař doporučit užívání po celý rok. Celkový příjem ze všech doplňků by neměl přesáhnout 100 µg denně.
Vitamín A — zrak, kůže a sliznice
Vitamín A (retinol) je rozpustný v tucích. V živočišných potravinách je jako hotový retinol, v rostlinách jako beta-karoten, ze kterého si ho tělo vytvoří podle potřeby.
Schválená zdravotní tvrzení EU (nař. 432/2012)
- Přispívá k udržení normálního stavu sliznic
- Přispívá k udržení normálního stavu kůže
- Přispívá k udržení normálního stavu zraku
- Přispívá k normální funkci imunitního systému
- Přispívá k normálnímu metabolismu železa
Přirozené zdroje: játra, vejce, máslo a mléčné výrobky (retinol); mrkev, dýně, sladké brambory, špenát (beta-karoten).
Vitamíny skupiny B — energie, nervová soustava a psychika
Skupinu B tvoří osm vitamínů: B1 (thiamin), B2 (riboflavin), B3 (niacin), B5 (kyselina pantothenová), B6, B7 (biotin), B9 (folát) a B12. Spolupracují při získávání energie z potravy a jsou rozpustné ve vodě.
Vybraná schválená tvrzení EU (nař. 432/2012)
- B1: přispívá k normálnímu energetickému metabolismu a k normální činnosti srdce
- B2: přispívá k ochraně buněk před oxidativním stresem a k normálnímu metabolismu železa
- Niacin (B3): přispívá k normální psychické činnosti a k udržení normálního stavu sliznic
- B6: přispívá k normálnímu metabolismu bílkovin a glykogenu a k normální funkci imunitního systému
- Folát (B9): přispívá k normální krvetvorbě a k normální funkci imunitního systému
- B12: přispívá k normální tvorbě červených krvinek a k normální činnosti nervové soustavy
- Většina vitamínů skupiny B navíc přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání
Na co myslet: vitamín B12 je téměř výhradně v živočišných potravinách — u veganské stravy je jeho doplňování nutné. Nedostatek hrozí i seniorům a lidem dlouhodobě užívajícím léky tlumící žaludeční kyselinu.
Vitamín E — ochrana buněk
Vitamín E (alfa-tokoferol) je rozpustný v tucích a je součástí buněčných membrán. Přirozeně ho obsahují rostlinné oleje, ořechy a semena — při pestré stravě je jeho nedostatek vzácný.
Schválené zdravotní tvrzení EU (nař. 432/2012)
- Přispívá k ochraně buněk před oxidativním stresem
Přirozené zdroje: slunečnicový a řepkový olej, mandle, lískové ořechy, slunečnicová semínka, listová zelenina.
Vitamín K — srážlivost krve a kosti
Vitamín K má dvě hlavní formy: K1 (fylochinon) z listové zeleniny a K2 (menachinon) z fermentovaných potravin a částečně ze střevních bakterií. V doplňcích se K2 často kombinuje s vitamínem D3.
Schválená zdravotní tvrzení EU (nař. 432/2012)
- Přispívá k normální srážlivosti krve
- Přispívá k udržení normálního stavu kostí
Přirozené zdroje: kapusta, špenát, brokolice, zelí (K1); fermentované potraviny a sýry (K2).
Přehledová tabulka: dávky a horní hranice pro dospělé
| Vitamín | Klíčová funkce (schválené tvrzení) | Doporučený příjem EFSA | RHP na etiketě | Horní hranice EFSA |
|---|---|---|---|---|
| C | Imunita, ochrana buněk, kolagen, vstřebávání železa | 110 mg muži / 95 mg ženy | 80 mg | Nestanovena |
| D | Kosti, zuby, svaly, imunita | 15 µg | 5 µg | 100 µg |
| A | Zrak, kůže, sliznice, imunita | 750 µg muži / 650 µg ženy | 800 µg | 3 000 µg (retinol) |
| B6 | Metabolismus bílkovin, imunita | 1,7 mg muži / 1,6 mg ženy | 1,4 mg | 12 mg |
| Folát (B9) | Krvetvorba, imunita | 330 µg DFE | 200 µg | 1 000 µg (kyselina listová z doplňků) |
| B12 | Červené krvinky, nervová soustava, imunita | 4 µg | 2,5 µg | Nestanovena |
| E | Ochrana buněk před oxidativním stresem | 13 mg muži / 11 mg ženy | 12 mg | 300 mg |
| K | Srážlivost krve, kosti | 70 µg | 75 µg | Nestanovena |
Doporučený příjem a horní hranice: referenční hodnoty EFSA pro dospělé (souhrn horních hranic EFSA 2024). RHP: referenční hodnoty příjmu dle nařízení (EU) č. 1169/2011, ze kterých se počítají procenta na etiketách. Hodnoty pro děti najdete v článku o vitamínech pro děti.
Multivitamín, nebo jednotlivé vitamíny?
Multivitamín dává smysl, když víte, že jídelníček dlouhodobě nestačí: při jednostranné nebo hodně omezené stravě, při malé chuti k jídlu ve vyšším věku nebo v obdobích, kdy se nestíháte stravovat pestře. Jednotlivé vitamíny se hodí tam, kde chybí jedna konkrétní látka, typicky vitamín D v zimě, B12 u veganské stravy nebo kyselina listová při plánování těhotenství.
„Nejlepší multivitamín“ určit nejde, protože každý člověk má jiný jídelníček. Dobře sestavený přípravek ale poznáte podle etikety:
- Dávka, ze které se procenta počítají. Hodnoty v tabulce platí pro doporučenou denní dávku, která může být jedna tableta, ale i tři nebo sedm kapslí.
- Procenta referenční hodnoty příjmu. Kolem 100 % většinou stačí. Několikanásobky přínos nezvyšují a zvyšují riziko přebytku při souběhu s jinými doplňky.
- Horní hranice EFSA. Hlídejte hlavně vitamín A (3 000 µg retinolu), vitamín D (100 µg), B6 (12 mg), kyselinu listovou (1 000 µg), zinek (25 mg), selen (255 µg) a hořčík z doplňků (250 mg).
- Multivitamín s minerály obsahuje i zinek, selen, železo nebo jód. Železo by měli bez porady s lékařem užívat spíš ženy v plodném věku než muži a senioři.
- Souběh s dalšími doplňky. Kdo k multivitamínu přidává samostatný vitamín D, C nebo zinek, musí obsah sečíst.
Vitamíny pro ženy a pro muže: v čem se liší potřeba
Základ je u žen i mužů stejný. Liší se doporučený příjem několika živin a s věkem se mění to, čemu je dobré věnovat pozornost.
| Kdo | Na co myslet |
|---|---|
| Ženy v plodném věku | Vyšší potřeba železa (16 mg oproti 11 mg u mužů). Při plánování těhotenství kyselina listová už před početím, dávku proberte s gynekologem. |
| Těhotné a kojící ženy | Vyšší potřeba folátu, jódu a dalších živin. Doplňky s vitamínem A jen po poradě s lékařem. Řada doplňků pro ně určena není, čtěte upozornění na etiketě. |
| Ženy po 40 a po 50 letech | Po menopauze klesá potřeba železa na 11 mg. Pozornost si zaslouží vápník a vitamín D, které přispívají k udržení normálního stavu kostí, a vitamín B12, jehož vstřebávání s věkem klesá. |
| Muži | Vyšší doporučený příjem vitamínu C (110 mg oproti 95 mg), vitamínu A a zinku. Zinek přispívá k normální plodnosti a reprodukci a selen k normální tvorbě spermií (schválená tvrzení). Doplňky se železem bez doloženého nedostatku nepotřebují. |
| Muži po 50 letech | Stejně jako u žen vitamín D a B12. Kdo užívá léky na žaludeční kyselinu nebo na cukrovku (metformin), může mít nižší hladinu B12. Proberte to s lékařem. |
Kromě vitamínů: co dalšího patří k základu
Vitamíny jsou jen jedna část skládačky. Na tom, jak se cítíte, se stejnou měrou podílí:
- Spánek — sedm až devět hodin pravidelně; nedostatek spánku žádný doplněk nevynahradí.
- Pohyb — pravidelná aktivita, ideálně na denním světle.
- Pestrá strava — zelenina, ovoce, luštěniny, celozrnné výrobky, ryby; právě odtud by měla pocházet většina vitamínů.
- Hořčík přispívá k normální činnosti nervové soustavy a ke snížení míry únavy a vyčerpání → Hořčík
- DHA (omega-3) přispívá k udržení normální činnosti mozku při denním příjmu 250 mg DHA → Omega-3
Co říkají odborné studie
→ PubMed (PMID 29099763)
→ PubMed (PMID 31963293)
→ PubMed (PMID 17634462)
Přípravky s vitamíny na imunitu
Doplněk stravy nenahradí pestrou stravu. Pokud ale víte, že vám některá živina chybí, nejčastěji vitamín D v zimě, můžete sáhnout po některém z těchto přípravků.
- SENZA Lipo Duo — sada dvou tekutých lipozomálních přípravků po 250 ml. Vitamín C: 1 000 mg v denní dávce 5 ml. D3K2: 25 µg vitamínu D3, 75 µg vitamínu K2, 800 µg vitamínu A a 3 mg vitamínu E v denní dávce 5 ml. Vitamíny C, D a A přispívají k normální funkci imunitního systému, vitamín K k udržení normálního stavu kostí.
- SENZA HepaDrink — šumivý nápoj, v 1 sáčku 160 mg vitamínu C (200 % RHP), 7 mg železa (50 % RHP) a vitamíny B1, B2 a niacin. Vitamín C a železo přispívají k normální funkci imunitního systému, vitamín C zvyšuje vstřebávání železa. Rostlinné extrakty v nápoji schválené tvrzení nemají.
- REVITIN® 365 — vitamínový nápoj v prášku, v denní dávce 20 g 270 mg vitamínu C (337 % RHP), 10 mg zinku (100 %), 50 µg selenu (91 %), 300 µg kyseliny listové (150 %), vitamín A z beta-karotenu, B6 a B12. Vitamín C, zinek, selen, folát, vitamíny A, B6 a B12 přispívají k normální funkci imunitního systému. Denní dávka obsahuje 16 g cukrů a sladidlo sorbitol.
Pestrá strava na prvním místě
Doplňky stravy mají smysl tam, kde strava nestačí — u většiny lidí je to v zimě vitamín D. Dávkování vždy podle etikety.
Vitamíny A, B6, B12, C, D, folát, zinek, selen, železo a měď přispívají k normální funkci imunitního systému. Schválená zdravotní tvrzení dle nařízení (EU) č. 432/2012. Doplněk stravy není léčivý přípravek a nenahrazuje pestrou a vyváženou stravu ani zdravý životní styl.
📚 Odborné zdroje a literatura
- Nařízení (EU) č. 432/2012 — seznam schválených zdravotních tvrzení. EUR-Lex
- Nařízení (EU) č. 1169/2011 — referenční hodnoty příjmu a zákaz léčebných tvrzení. EUR-Lex
- EFSA (2024): Overview on Tolerable Upper Intake Levels. EFSA (PDF)
- EFSA NDA Panel (2013): Scientific Opinion on Dietary Reference Values for vitamin C. EFSA Journal, 11(11), 3418.
- EFSA (2017): Dietary Reference Values for nutrients – Summary report. EFSA Supporting Publications, e15121. DOI 10.2903/sp.efsa.2017.e15121
- Carr A.C. & Maggini S. (2017): Vitamin C and Immune Function. Nutrients. PMID 29099763
- Gombart A.F., Pierre A., Maggini S. (2020): A Review of Micronutrients and the Immune System – Working in Harmony to Reduce the Risk of Infection. Nutrients, 12(1), 236. PMID 31963293
- Holick M.F. (2007): Vitamin D Deficiency. New England Journal of Medicine. PMID 17634462
Časté otázky o vitamínech na imunitu a pro tělo
Které vitamíny jsou pro tělo nejdůležitější?
Jaké vitamíny na imunitu mají smysl?
Má zinek vliv na imunitu?
Jaké vitamíny brát každý den?
Je lepší brát multivitamín, nebo jednotlivé vitamíny zvlášť?
Jaký multivitamín vybrat?
Jaké vitamíny jsou vhodné pro ženy a pro muže?
Jaký je rozdíl mezi vitamíny rozpustnými ve vodě a v tucích?
Kolik vitamínu D potřebuji v zimě?
Jak užívat vitamín D a jak dlouho?
Jaké vitamíny na imunitu pro děti?
Smím kombinovat více doplňků stravy najednou?
Mohou vitamíny léčit nebo předcházet nemocem?
Co jsou lipozomální vitamíny a jsou lepší než klasické?
Důležité upozornění: Tento článek má výhradně informativní a vzdělávací charakter. Nenahrazuje lékařské vyšetření, diagnózu ani individuální doporučení lékaře. Doplňky stravy nejsou léčivými přípravky, nediagnostikují ani neléčí onemocnění.
